Proč se ženy bojí být slyšet?

(A proč je to problém nejen pro ně, ale i pro svět, který je ignoruje)

Když žena otevře ústa, svět často reaguje jako na ohňostroj v kostele. Někteří ztichnou. Jiní rychle začnou mluvit víc. Ne proto, že by ženy říkaly něco šokujícího – ale protože mlčící žena je pro společnost pohodlnější. Tichá, usměvavá, „v pohodě“.

Ale slyšená žena? Ta si dovolila být nepohodlná.

Kulturní výbava: „buď hodná a moc si nevyskakuj“

Holky se od dětství učí být hezké, milé a hlavně nenápadné.

„Nepřeháněj.“

„Neřvi.“

„Nech ostatní domluvit.“

„Nejsi přece hysterka.“

Z těchto vět se pak v dospělosti stává kazeta, která se spustí vždy, když má žena něco říct. Vnitřní cenzorka v lodičkách, která šeptá: „Drž se zpátky. Budeš za tu protivnou.“

Strach z označení: žena, která mluví nahlas, je vždycky něco

• Hysterka – když projeví emoce

• Dominantní – když je sebejistá

• Sebestředná – když si dovolí říct „já“

• Příliš – když prostě… existuje po svém

Tohle „nálepkování“ není náhoda. Je to nástroj, jak udržet ženy potichu. Protože slyšet znamená zaujmout prostor – a ženy se pořád učí si ho brát, místo aby si ho vlastnily.

Tělo jako hlasová základna

Věc, kterou málokdo řekne nahlas: být slyšet je i tělesná věc.

Hlas vychází z těla – z hrudníku, z břicha, z pánevního dna. A pokud žena není ve spojení se svým tělem (což společnost mimochodem důsledně podporuje), není ve spojení ani se svým hlasem.

Tantra tohle chápe jinak než běžná komunikace – hlas je projev vnitřní energie. Pokud žena potlačuje své tělo, své touhy, své bolesti, potlačuje i svůj hlas.

Co se stane, když ženy začnou mluvit?

Ne, svět se nezhroutí. Ale bude se muset změnit.

• 
  

  • Muži budou muset poslouchat místo přerušování.

  • Pracovní týmy budou muset uznat emoce jako součást řešení.

  • Vztahy budou muset zvládnout větší upřímnost.

  • A ženy samotné… se možná poprvé potkají samy se sebou naplno.

  
  

Závěr (pro ženy i ty, co je chtějí slyšet)

Strach být slyšet není důkaz slabosti. Je to důkaz toho, že hluboko v sobě víš, jak silná jsi – a že svět ještě není úplně připraven tu sílu přijmout.

Tak mluv.

Piš.

Křič, šeptáš si už příliš dlouho.